Příběh Jolanky začíná jako každý jiný – s nadějí, radostí a očekáváním. Narodila se jednoho červnového dne v roce 2007. Její rodiče ji přivítali s otevřenýma rukama a srdci plnými lásky. Byla pro ně dar, který si přáli chránit a na který se těšili, že ho budou moci sledovat, jak roste a rozvíjí se.
Prvních 18 měsíců Jolanky života bylo plných prvních krůčků, prvních slov a nekonečného objevování. Byla jako každé jiné dítě – zvědavá, hravá a neustále se usmívající. Její rodiče byli nadšení z každého nového slova, které se naučila, a s každým dnem se jejich srdce plnila ještě větší láskou.
Pak přišel den, který změnil vše. Po očkování hexa vakcínou se Jolanka stala tichou, její veselost jako by vyprchala. Zdálo se, že noc plná vysokých teplot a úzkosti něco v ní zlomilo. Změnila se z té veselé dívky na někoho, kdo se zdál být zcela ztracený ve svém vlastním světě.
Následující měsíce byly pro rodinu plné zmatku a hledání odpovědí. Jolanka přestala mluvit, přestala reagovat na své jméno a ztratila zájem o svět kolem sebe. Bylo to, jako by se jejich malá dívka stáhla do kokonu, do něhož se jejich láskyplné slova a objetí nemohly dostat.
Diagnóza přišla jako blesk z čistého nebe – dětský autismus, těžká mentální retardace, hyperaktivita a pervazivní porucha osobnosti s poruchou řeči. Slova zazněla tvrdě a nekompromisně, ale pro rodiče to byl jen začátek dlouhé cesty plné výzev, učení a přizpůsobení.
Přestože byla cesta obtížná, byla také plná malých vítězství a radostných okamžiků. Každý pokrok, který Jolanka udělá je oslavou. Každý úsměv, každé spojení, ať už je jakkoli malé, bylo světlem v temnotě. Rodiče se učí nové způsoby, jak s ní komunikovat, jak se dostat do jejího světa a jak ji z toho světa vytáhnout.
Jolanky příběh je příběhem odolnosti, nejen její, ale celé její rodiny. Je to příběh, který odráží skutečnost mnoha rodin po celém světě, které se potýkají s podobnými výzvami. Ale především je to příběh o lásce, která překonává všechny překážky. Lásce, která se nevzdává, i když cesta vpřed se zdá být nejasná. Lásce, která nachází radost v každém malém kroku a oslavuje každý úspěch, bez ohledu na to, jak malý se může zdát.
Jolančin příběh nám připomíná, že i ve tváři největších výzev může láska a odhodlání vytvořit svět plný možností a naděje. A že každé dítě, bez ohledu na jeho výzvy, si zaslouží být milováno, oslavováno a podporováno na jeho jedinečné cestě životem.