Marjánka Mišová – rok narození 2010
„Největším deficitem mého života je nemožnost verbální komunikace, kdy nemůžu sdílet své myšlenek a pocity se svým okolím, rodinou, světem…“
V důsledku Marjánčiny diagnózy je velmi omezené vnímání sebe jak po stránce fyzické, tak po stránce psychické. Nejde o omezení v pohybové funkčnosti, ale o celkové uvědomování svého těla, vnímání sebe sama v prostoru, a tím pádem vnímání i druhých lidí kolem sebe.
„Potřebuje denně pomáhat s pochopení obsahového významu slova, s propojováním pojmů v širší souvislosti. Zkouší se mnou různé alternativní komunikační systémy, ale zatím žádný nedokážu plně používat.“
Pochopení vnitřního prožívání souvisí s celkovou neschopností pochopit dějové souvislosti jak v chování jedince, tak i sociálních mechanismů. V důsledku toho je jedinou možnou reakcí na jakoukoliv nepohodu (emoční či fyzickou) často chování spojené s agresivitou vůči sobě nebo druhým, kterou nedokáže korigovat.
„Moje myšlenkové procesy jsou velmi rychlé a navíc podléhají náhlým změnám, které často nedokážu vnitřně zpracovat.“
Za poslední roky se zvýšila u ní i senzorická citlivost, jakýkoliv silnější zvuk je pro ni nepříjemný (používá tlumící sluchátka), často se u ní objevují i zavřené oči, možná citlivost na světlo. I tato smyslové přetížení mohou způsobovat vnitřní nepohodu.
„V tuto chvíli moje nemožnost komunikace s okolím mě naprosto izoluje od druhých lidí. Nerozumím dění kolem sebe, smyslu jednotlivých činností, neuvědomuju si ohrožení.“
Agresivní výbuchy přichází nečekaně, dokonce i při příjemné aktivitě. Nelibost projevuje kousáním někdy spojené s křikem, fyzickým útokem, který není vůli ovládán a korigován (nebezpečnost pro ni a pro okolí).
„Jednu dobu jsem musela být izolovaná od spolužáků i sourozenců, abych jim neubližovala. Přitom společnost své rodiny a blízkých mám moc ráda. Bohužel emocionální ataky, které souvisí s nemožností sebevyjádření, nedokážu ovládat.“
Ataky přichází bez viditelného podráždění. Při fyzickém ataku jakýkoliv další stimul zintenzivňuje atak.